Koenzym NAD + a další enzymy. Význam ozonu.

Vliv na Longevity a Biohacking.

Kolik máme asi enzymů?

Přesné číslo, na kterém by se shodli úplně všichni vědci, neexistuje, protože neustále objevujeme nové podtypy a varianty. Většina odborných odhadů se však shoduje na tom, že lidské tělo využívá přibližně 3 000 až 4 000 unikátních druhů enzymů. Pokud bychom ale počítali každý jednotlivý enzym v každé buňce, mluvili bychom o miliardách miliard „dělníků“, kteří v tuto chvíli pracují na vašem přežití.

Jak si to rozdělit?

Enzymy jsou v podstatě biologické katalyzátory – bez nich by chemické reakce v těle probíhaly tak pomalu, že by život nebyl možný. Koenzym je jednoduše řečeno méně složitý enzym. Obecně je dělíme do tří hlavních skupin:

Trávicí enzymy: Jsou nejznámější. Patří sem například amyláza (rozkládá cukry), proteáza (bílkoviny) nebo lipáza (tuky). Působí hlavně v ústech, žaludku a tenkém střevě.

Metabolické enzymy: Ty jsou „všudypřítomné“. Pracují uvnitř buněk, kde pomáhají s produkcí energie, detoxikací, opravou DNA a růstem nových tkání.

Potravinové enzymy: Ty přijímáme v syrové stravě a pomáhají nám s vlastním rozkladem (např. bromelain v ananasu).

Proč nevíme přesné číslo?

Lidský genom obsahuje zhruba 20 000 až 25 000 genů. Ne každý gen ale kóduje enzym. Navíc díky procesu zvanému alternativní sestřih může jeden gen vytvořit několik mírně odlišných verzí enzymu (tzv. izoenzymy), které plní podobnou funkci v různých orgánech.

 Zajímavost: Jediná molekula enzymu dokáže za jedinou sekundu zpracovat až milion molekul substrátu. Bez nich byste ranní kávu trávili několik desítek let.

 V souvislosti s ozonem mně hlavně zajímají antioxidační enzymy, které jsou v podstatě „pyrotechnici“ vašeho těla.

 Jejich úkolem je zneškodnit vysoce reaktivní molekuly, kterým říkáme volné radikály (zejména reaktivní formy kyslíku – ROS), dříve, než stihnou napáchat škody na vaší DNA, bílkovinách nebo buněčných membránách. Na rozdíl od antioxidantů z potravy (jako vitamín C nebo E), které fungují na principu „jeden na jednoho“ a při reakci zanikají, jsou enzymy jako SOD stroje, které dokážou neutralizovat tisíce radikálů za sekundu a zůstávají při tom nepoškozené.

„Svatá trojice“ antioxidačních enzymů.

Tyto tři hlavní enzymy tvoří první linii obrany a pracují v dokonalé kaskádě:

1. Superoxiddismutáza (SOD)

Tento enzym je považován za úplně nejdůležitější. Jeho úkolem je zachytit superoxidový aniont, což je velmi agresivní radikál vznikající jako vedlejší produkt při výrobě energie v mitochondriích. SOD ho přemění na o něco méně toxický peroxid vodíku (H2O2).
Zajímavost: Existuje několik typů SOD, které ke své funkci potřebují kovy – zinek, měď nebo mangan. 

2. Kataláza (CAT)

Kataláza nastupuje tam, kde SOD skončil. Peroxid vodíku je stále nebezpečný, a tak ho kataláza bleskově rozštěpí na čistou vodu a kyslík. Je to jeden z nejrychlejších enzymů v těle – jedna molekula katalázy dokáže rozložit miliony molekul peroxidu za vteřinu.

3. Glutathionperoxidáza (GPx)

Dělá podobnou práci jako kataláza, ale je o něco sofistikovanější. K likvidaci peroxidu vodíku a dalších organických peroxidů využívá glutathion (náš hlavní vnitřní antioxidant) a ke své činnosti nezbytně potřebuje selen.

Proč jsou tak důležité?

Když tato enzymatická kaskáda nestíhá (kvůli stresu, špatné stravě, zánětům nebo věku), vzniká stav zvaný oxidativní stres. Ten stojí v pozadí většiny civilizačních problémů:

    Rychlejší stárnutí buněk a pleti.

    Zánětlivá a nádorová onemocnění.

    Kardiovaskulární potíže.

    Degenerativní změny v mozku.

 Jak je podpořit?

Tělo si tyto enzymy vyrábí samo, ale potřebuje k tomu „stavební materiál“ – tedy specifické stopové prvky. Bez zinku, mědi, manganu a selenu jsou tyto enzymy jako auto bez motoru.

Kataláza je v podstatě „hasič“ vašeho těla. Pokud SOD (superoxiddismutáza) přemění nebezpečné radikály na peroxid vodíku, kataláza je tou silou, která tento peroxid bleskově zlikviduje dříve, než stihne poškodit vaše buňky.

Je to jeden z nejúčinnějších a nejrychlejších enzymů, jaké věda zná.

Chemická reakce: Jak to funguje?

Kataláza pracuje velmi jednoduše a elegantně. Vezme dvě molekuly toxického peroxidu vodíku a rozloží je na dvě molekuly neškodné vody a jednu molekulu kyslíku: 

Klíčové vlastnosti katalázy

Extrémní rychlost: Jediná molekula katalázy dokáže rozložit až 5 000 000 molekul peroxidu vodíku za jedinou sekundu. Kdyby naše enzymy pracovaly šnečím tempem, naše buňky by se doslova „poleptaly“ vlastním metabolickým odpadem.

Kde ji najdeme: V nejvyšší koncentraci se vyskytuje v játrech (hlavní detoxikační centrum) a v červených krvinkách. Uvnitř buněk sídlí ve speciálních „váčcích“ zvaných peroxisomy.

Struktura: Ke své práci nutně potřebuje železo (obsahuje čtyři hemové skupiny, podobně jako hemoglobin v krvi).

Projevy katalázy v praxi:

1. Šumění na ráně
Určitě jste někdy použili kysličník (peroxid vodíku) k dezinfekci odřeniny. To bílé šumění a bublinky, které vidíte, je přesně práce katalázy z vašich poškozených buněk a krve. Ty bublinky jsou čistý kyslík (O_2), který se bleskově uvolňuje.

 2. Šedivění vlasů (Zajímavost)
Existuje vědecká teorie, že za šedivěním vlasů stojí mimo jiné pokles hladiny katalázy ve vlasových folikulech. Když kataláza chybí, peroxid vodíku se tam hromadí a „vybělí“ melanin (barvivo) zevnitř. Takže šediny jsou v podstatě přirozený „odbarvovač“. 

3. Ochrana před alkoholem
Kataláza se podílí i na metabolismu alkoholu, zejména v mozku, kde pomáhá odbourávat ethanol.

Proč na ní záleží?
Bez katalázy by v těle docházelo k hromadění peroxidu, který by následně reagoval se železem a vytvářel extrémně destruktivní hydroxylový radikál OH. Ten je „terminátorem“ mezi radikály – ničí vše, co mu přijde do cesty, včetně DNA. 

Významnou roli hraje i ozon. V medicíně pro ozon platí zlaté pravidlo Paracelsa: „Dávka dělá jed.“

Ozon je v nízkých koncentracích lék, ve vysokých toxin. Bezpečná hranice se pohybuje v tzv. terapeutickém okně, které je velmi úzké.

Proč je horní hranice tak důležitá?

1.Pokud se koncentrace přežene, dojde k tzv. dekompenzovanému oxidačnímu stresu.

2.Hemolýza. Ozon začne trhat membrány červených krvinek.

3.Inaktivace enzymů. Místo aby enzymy (jako glutathionperoxidáza) tělo chránily, jsou vysokou dávkou ozonu samy zničeny. Proto jsem zastáncem nízkých dávek.

Poškození cév: Příliš silná oxidace může poškodit endotel (vnitřní výstelku cév). Po aplikaci se projeví zánětem žíly.

Klíčová bezpečnostní varování:

Plíce jsou výjimkou: Zatímco krev ozon v terapeutických dávkách snese, pro plíce je ozon toxický i v nepatrném množství. Nikdy se nesmí vdechovat, protože plicní sklípky nemají dostatečnou antioxidační ochranu a dochází k jejich okamžitému zánětu (edému).

Kvalita plynu: Pro terapii se používá výhradně medicínský ozon generovaný z čistého kyslíku. Ozon z čističek vzduchu (generovaný ze vzduchu obsahujícího dusík) obsahuje toxické oxidy dusíku a do těla nepatří

Koenzym NAD+

Novinka v péči o zdraví.
Je klíčový koenzym přítomný ve všech buňkách těla. Je nezbytný pro energetický metabolismus, tvorbu ATP a opravy DNA.

Souvisí NAD + a enzym kataláza?

NAD+ není náhradou za katalázu, ale fungují jako dva různí hráči ve stejném týmu. Zatímco kataláza je „specializovaný dělník“, který likviduje konkrétní odpad, NAD+ je spíše „manažer a energetický zdroj“, který dohlíží na to, aby celá buňka (včetně jejích enzymů) fungovala správně.

Pojďme si to rozebrat podrobněji.

Může NAD+ nahradit katalázu?

Stručná odpověď zní: Ne.

1.Kataláza má velmi specifickou chemickou strukturu (obsahuje železo) a unikátní úkol – bleskově štěpit peroxid vodíku. NAD+ tuto reakci provést neumí.

2.Nicméně, NAD+ je pro antioxidační ochranu naprosto klíčový, protože aktivuje Sirtuiny: To jsou proteiny dlouhověkosti, které „zapínají“ geny pro výrobu vlastní katalázy a SOD. Takže NAD+ sice katalázu nenahradí, ale přiměje tělo, aby si jí vyrobilo víc.Recykluje antioxidanty: NAD+ (respektive jeho forma NADPH) je nezbytný k tomu, aby se už „použitý“ glutathion (další klíčový antioxidant) vrátil zpět do aktivní formy a mohl dál bojovat s radikály.

Nejnovější verze NAD + existuje již ve formě jako ústní sprej, nebo vdechový aplikátor NADairX. Naprosto dokonalé. NAD+ je v moderní medicíně „hvězda“ právem. Jiné dostupné formy jsou tablety a injekce.

Existuje skutečná substituce katalázy?
Pokud hledáte způsob, jak nahradit nebo výrazně podpořit funkci katalázy, máte v podstatě tři cesty: 

1. Přímá suplementace (Enzym v kapsli)
Existují doplňky stravy s katalázou (často získávanou z hub nebo hovězích jater). 
Problém: Jako každý enzym, i kataláza je bílkovina. Pokud ji spolknete, váš žaludek ji pravděpodobně rozloží na aminokyseliny dřív, než se dostane do buněk.
Využití: Pomáhá spíše v trávicím traktu nebo se používá v kosmetice (vlasová séra proti šedinám). 

2. Kofaktory (Stavební materiál)
Místo enzymu dodáte tělu to, z čeho si ho staví. Pro katalázu je naprosto zásadní železo. Pokud máte nedostatek železa (anémii), vaše tělo pravděpodobně nestíhá vyrábět ani dostatek katalázy.
Co je tedy lepší brát?
Pokud je vaším cílem snížit oxidativní stres a zpomalit stárnutí:

NAD+ Je skvělý pro celkovou vitalitu, opravu DNA a „probuzení“ vlastních obranných mechanismů. Je to investice do celého systému.

Glutation: Pokud chcete přímého „parťáka“ ke kataláze, glutathion je v těle mnohem dostupnější v doplňcích (zejména v lipozomální formě) a plní podobnou roli při likvidaci peroxidů. Jde podat také v infuzích.

Koenzym Q 10: je specificky pro srdce – jeho svalovinu. Běžně dostupný v tbl.

Strategie pro anti-aging.
Pokud chcete jít dál než jen za „běžné vitamíny“ a hormony. Moderní věda o dlouhověkosti (např. podle Davida Sinclaira) doporučuje tento přístup:

Podpora NAD+: Prekurzory (NMN nebo NR) pro energii a opravu DNA.
Aktivace vlastní obrany: Sulforafan nebo kurkumin pro „probuzení“ výroby katalázy a SOD skrze Nrf2.Ozon.
Kofaktory: Ujistěte se, že máte dostatek selenu, zinku a hořčíku, jinak vaše enzymy nebudou fungovat, i kdyby jich bylo dost.
Hormeze: /Co tě nezabije, to tě posílí/. Krátkodobý stres (otužování, sauna, půst, ozon) je pro tělo signál, aby okamžitě zvýšilo hladinu antioxidačních enzymů. Zde je významný právě ozon. 

Zde je pohled na to, jak tyto prvky v rámci dlouhověkosti spolupracují:

Mitochondrie: Bojiště proti stárnutí.
Stárnutí je z velké části výsledkem poškození mitochondrií (buněčných elektráren). Ty při výrobě energie (ATP) neustále „prskají“ volné radikály. SOD a Kataláza jsou první linií, která tyto jiskry hasí přímo u zdroje. Pokud jich máte málo, radikály poškodí mitochondriální DNA, buňka ztrácí energii a vy stárnete (únava, vrásky, kognitivní pokles). Ozon dodá energii. 

NAD+ jako „palivo pro opraváře“
Zatímco kataláza likviduje odpad, NAD+ aktivuje rodinu proteinů zvaných Sirtuiny (zejména SIRT1 a SIRT3), kterým se přezdívá „geny dlouhověkosti“.
Sirtuiny fungují jako revizní technici: opravují poškozenou DNA a čistí buňku (autofagie).

Klíčové spojení: Sirtuiny ke své práci nutně potřebují NAD+. Navíc mají schopnost „zapnout“ geny pro výrobu vaší vlastní katalázy a SOD. Zvyšováním hladiny NAD+ nepřímo zvyšujete i hladinu svých antioxidačních enzymů.

Cesta Nrf2: Jak „vyhecovat“ vlastní enzymy
V anti-agingu je dnes dalším velkým tématem aktivace dráhy Nrf2. Je to v podstatě hlavní vypínač antioxidační ochrany v buňce. Když ho aktivujete, tělo začne masivně vyrábět katalázu, SOD i glutathion. Ozon tuto dráhu silně aktivuje. 

Sulforafan: Látka obsažená v klíčcích brokolice. Je to jeden z nejsilnějších přírodních aktivátorů Nrf2.

Resveratrol a Quercetin: Rostlinné sloučeniny, které pracují v synergii s NAD+ a pomáhají buňkám lépe zvládat stres.

Zajímavost z výzkumu:
Studie na stoletých lidech často ukazují, že mají přirozeně vyšší aktivitu katalázy a SOD v krvi oproti průměrné populaci. Jejich těla jsou prostě „lepší uklízeči“ 

V oblasti anti-agingu se na tyto molekuly nedíváme jen jako na chemii, ale jako na „systém údržby“, který s věkem bohužel slábne. Pokud je vaším cílem zpomalení stárnutí, klíčem není jen doplňovat jeden enzym, ale udržovat celý obranný ekosystém. Psychická pohoda je základ. Dlouhodobý stres je problém.

Nesmíme zapomínat na další zdroj energie, a to je světlo. Moderní světelné terapie jsou dostupným požehnáním v boji se stárnutím.

MUDr. Milan Veselý

Coenzyme NAD+ and Other Enzymes. The Significance of Ozone.

Impact on Longevity and Biohacking.

Approximately how many enzymes do we have?

There is no single exact number all scientists agree on, because new subtypes and variants are continually being discovered. Most expert estimates, however, converge on roughly 3,000–4,000 unique enzyme types used by the human body.

If one were to count every individual enzyme molecule in every cell, we would be talking about quintillions upon quintillions of “workers” currently sustaining your survival.

How to categorize them?

Enzymes are essentially biological catalysts—without them, biochemical reactions in the body would proceed so slowly that life would not be possible. A coenzyme is, simply put, a less complex molecule that assists enzymes. Broadly, enzymes are divided into three main groups:

- Digestive enzymes: The best known. Examples include amylase (breaks down carbohydrates), proteases (proteins) and lipase (fats). They act mainly in the mouth, stomach and small intestine.

- Metabolic enzymes: Ubiquitous within cells; they assist energy production, detoxification, DNA repair and growth of new tissues.

- Food-derived enzymes: Obtained from raw foods and help our own digestion (e.g., bromelain in pineapple).

Why don’t we know an exact number?

The human genome contains about 20,000–25,000 genes. Not every gene encodes an enzyme. Moreover, alternative splicing can allow one gene to produce several slightly different enzyme variants (isoenzymes) that perform similar functions in different organs.

Interesting fact: A single enzyme molecule can process up to a million substrate molecules per second. Without enzymes, digesting your morning coffee would take decades.

In connection with ozone I am particularly interested in antioxidant enzymes, which are essentially your body’s “pyrotechnicians.”

Their task is to neutralize highly reactive molecules called free radicals (especially reactive oxygen species — ROS) before they can damage your DNA, proteins or cell membranes. Unlike dietary antioxidants (such as vitamins C or E), which act on a one-to-one basis and are consumed in the reaction, enzymes like SOD are machines that can neutralize thousands of radicals per second while remaining intact.

The “holy trinity” of antioxidant enzymes

These three principal enzymes form the first line of defense and act in a coordinated cascade:

1. Superoxide dismutase (SOD)

Considered the most important. Its role is to capture the superoxide anion, a highly aggressive radical formed as a byproduct of mitochondrial energy production, and convert it into the less toxic hydrogen peroxide (H2O2).

Note: Several types of SOD exist and require metal cofactors—zinc, copper or manganese—for activity.

2. Catalase (CAT)

Catalase acts where SOD finishes. Hydrogen peroxide remains hazardous, so catalase rapidly splits it into water and oxygen. It is one of the fastest enzymes in the body—a single catalase molecule can decompose millions of peroxide molecules per second.

3. Glutathione peroxidase (GPx)

Performs a similar role to catalase but is somewhat more sophisticated. It uses glutathione (our principal intracellular antioxidant) to neutralize hydrogen peroxide and other organic peroxides and requires selenium for activity.

Why are they so important?

When this enzymatic cascade is overwhelmed (due to stress, poor diet, inflammation or aging), oxidative stress arises. Oxidative stress underlies many chronic conditions:

- Accelerated cellular and skin aging.

- Inflammatory and neoplastic diseases.

- Cardiovascular disorders.

- Neurodegenerative changes.

How to support them?

The body synthesizes these enzymes itself but needs “building materials”—specific trace elements. Without zinc, copper, manganese and selenium these enzymes are like a car without an engine.

Catalase is essentially the body’s “firefighter.” If SOD converts dangerous radicals into hydrogen peroxide, catalase is the force that disposes of that peroxide before it can damage your cells. It is one of the most efficient and fastest enzymes known.

Chemical reaction: How it works

Catalase acts very simply and elegantly. It takes two molecules of toxic hydrogen peroxide and breaks them down into two molecules of harmless water and one molecule of oxygen.

Key properties of catalase

- Extreme speed: A single catalase molecule can decompose up to 5,000,000 hydrogen peroxide molecules per second.

- Location: Found in highest concentration in the liver (the main detox organ) and in red blood cells. Inside cells it resides in organelles called peroxisomes.

- Structure: Requires iron for its activity (contains four heme groups, similar to hemoglobin).

Practical manifestations of catalase

1. Bubbling on a wound

When you use hydrogen peroxide to disinfect a scrape, the white bubbling you see is catalase from damaged cells and blood releasing oxygen (O2).

2. Hair greying (interesting note)

A scientific hypothesis attributes part of hair greying to decreased catalase levels in hair follicles. When catalase is lacking, hydrogen peroxide accumulates and bleaches melanin from the inside; grey hair is essentially a natural “bleaching” effect.

3. Protection in alcohol metabolism

Catalase also participates in ethanol metabolism, notably in the brain.

Why it matters

Without catalase, hydrogen peroxide would accumulate and react with iron to form the extremely destructive hydroxyl radical (OH). The hydroxyl radical indiscriminately destroys biomolecules, including DNA.

Ozone also plays a significant role. In medicine, Paracelsus’s rule applies to ozone: “The dose makes the poison.”

Ozone is therapeutic at low concentrations and toxic at high concentrations. The safe margin lies within a relatively narrow therapeutic window.

Why is the upper limit so important?

1. If concentrations are excessive, so-called decompensated oxidative stress occurs.

2. Hemolysis: ozone can disrupt red blood cell membranes.

3. Enzyme inactivation: instead of protecting the body, high ozone doses may destroy protective enzymes (such as glutathione peroxidase). That is why I favor low doses.

4. Vascular damage: excessive oxidation can injure the endothelium (the inner vascular lining), often presenting as post-application phlebitis.

Key safety warnings:

- Lungs are an exception: while blood tolerates therapeutic ozone doses, inhaled ozone is toxic even at trace levels. Never inhale ozone—alveoli lack sufficient antioxidant protection and undergo immediate inflammation (edema).

- Gas quality: Therapeutic ozone must be generated exclusively from pure oxygen. Ozone produced by air purifiers (from air containing nitrogen) contains toxic nitrogen oxides and is unsuitable for clinical use.

Coenzyme NAD+

A new advance in health care.

NAD+ is a key coenzyme present in all cells. It is essential for energy metabolism, ATP production and DNA repair.

Is there a relationship between NAD+ and catalase?

NAD+ is not a replacement for catalase, but they act as different players on the same team. While catalase is a specialized worker that removes a specific waste product, NAD+ serves more as a manager and energy source ensuring the entire cell (including its enzymes) functions properly. Let us examine this in more detail.

Can NAD+ replace catalase?

Short answer: No.

1. Catalase has a very specific chemical structure (contains iron) and a unique task—rapidly decomposing hydrogen peroxide. NAD+ cannot catalyze that reaction.

2. Nevertheless, NAD+ is crucial for antioxidant protection because it activates sirtuins: longevity-associated proteins that upregulate genes for endogenous catalase and SOD production. Thus, NAD+ does not replace catalase but stimulates the body to produce more of it.

3. Recycling antioxidants: NAD+ (specifically its reduced form NADPH) is necessary to regenerate oxidized glutathione back to its active form so it can continue to neutralize radicals.

Latest NAD+ formats include oral sprays, which are increasingly used. Other available forms are tablets and injections. NAD+ rightly occupies a prominent role in modern medicine.

Is there a true substitute for catalase?

If you seek to replace or markedly support catalase function, there are essentially three approaches:

1. Direct supplementation (enzyme in a capsule)

Catalase supplements exist (often derived from fungi or bovine liver).

Problem: Like any enzyme, catalase is a protein; if swallowed, the stomach will likely digest it into amino acids before it reaches cells.

Use: More effective in the gastrointestinal tract or topically (e.g., hair serums aimed at greying).

2. Cofactors (building blocks)

Instead of giving the enzyme, provide the body with the materials to make it. Iron is absolutely essential for catalase. If you have iron deficiency (anemia), your body will likely be unable to synthesize adequate catalase.

What is preferable to take?

If your goal is to reduce oxidative stress and slow aging:

- NAD+: Excellent for overall vitality, DNA repair and “awakening” endogenous defense mechanisms. It is an investment in the whole system.

- Glutathione: If you want a direct partner to catalase, glutathione is more accessible in supplement form (notably liposomal preparations) and serves a similar role in eliminating peroxides. It can also be administered intravenously.

- Coenzyme Q10: Specifically targets cardiac muscle; commonly available as tablets.

Anti‑aging strategies

If you want to go beyond standard vitamins and hormones, modern longevity science (e.g., David Sinclair) recommends the following approach:

- Support NAD+: precursors such as NMN or NR for energy and DNA repair.

- Activate endogenous defenses: sulforaphane or curcumin to stimulate catalase and SOD production via Nrf2. Ozone can also be used cautiously.

- Cofactors: ensure adequate selenium, zinc and magnesium—without them, enzymes will not function even if present.

Hormesis: “What doesn’t kill you makes you stronger.” Short-term stressors (cold exposure, sauna, fasting, ozone) signal the body to upregulate antioxidant enzymes. Ozone is notable for this hormetic effect.

How these elements cooperate in longevity:

Mitochondria: the battlefield against aging

Aging largely results from mitochondrial damage. During ATP production mitochondria constantly emit free radicals. SOD and catalase are the frontline extinguishers at the source. If these are insufficient, radicals damage mitochondrial DNA, the cell loses energy and you age (fatigue, wrinkles, cognitive decline). Ozone can provide a metabolic stimulus.

NAD+ as “fuel for repairers”

While catalase removes waste, NAD+ activates the sirtuin family (notably SIRT1 and SIRT3), often dubbed “longevity proteins.” Sirtuins act as maintenance technicians: repairing damaged DNA and promoting cellular cleanup (autophagy).

Key connection: Sirtuins require NAD+ to function and can upregulate genes for endogenous catalase and SOD. Increasing NAD+ levels thus indirectly raises antioxidant enzyme levels.

The Nrf2 pathway: how to stimulate your own enzymes

Activation of the Nrf2 pathway is a major current theme in anti‑aging. Nrf2 is the principal cellular switch for antioxidant defenses. When activated, the body increases production of catalase, SOD and glutathione. Ozone strongly activates this pathway.

- Sulforaphane: Present in broccoli sprouts; one of the most potent natural Nrf2 activators.

- Resveratrol and quercetin: Plant compounds that synergize with NAD+ to help cells better manage stress.

Research note:

Studies of centenarians frequently show higher catalase and SOD activity in blood compared with average populations. Their bodies are simply more efficient “cleaners.”

In anti‑aging we view these molecules not only as chemistry but as a “maintenance system” that declines with age. If your goal is slowing aging, the key is not merely supplementing a single enzyme but maintaining the entire defense ecosystem. Psychological well‑being is foundational—chronic stress impairs these systems.

Do not forget another energy source: light. Modern phototherapies (red and near‑infrared light) are a beneficial adjunct in the fight against aging.

MUDr. Milan Veselý